Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vyhodnocení morfologie dna vodní nádrže pomocí dat z batymetrického měření
Jílek, David ; Menšík, Pavel (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Zanášení nádrží je jedním z aktuálních problémů v oblasti vodohospodářství. Pomocí moderní přístrojové techniky a batymetrického měření je možné zjistit současný stav morfologie dna nádrží a vymodelovat tzv. digitální modely reliéfu, resp. terénu. Tato práce se zaměřuje na vyhodnocení průběhu zanášení horní části vodního díla Nové Mlýny – horní od jeho uvedení do provozu v roce 1978 až po zaměření dna nádrže v roce 2018 pomocí posouzení změny objemu vody v nádrži. Součástí práce je i podrobný návod pro vyhodnocení v programech ArcGIS a Atlas DMT a ověření správnosti postupu. Pomocí uvedených programů jsou vymodelovány digitální modely terénu a vypočteny batygrafické křivky, které byly použity pro vyhodnocení změny objemu a následně míry zanesení nádrže. Celková ztráta objemu nádrže během čtyřiceti let provozu je odhadnuta na 500 tis. m3, což se rovná 28 % z celkového objemu nádrže. Z toho bylo zaneseno 300 tis. m3 za posledních deset let. Výsledky jsou součástí projektu ATCZ28 SEDECO - Sedimenty a ekosystémové služby ve vzájemném působení s povodněmi a suchem v pohraniční oblasti AT-CZ.
Hydrologický režim vybraných jezer Vysokých Tater
Sankotová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Diplomová práce se zabývá morfometrickou analýzou a hydrologickým režimem Skalnatého plesa a Hincových Ok, se zaměřením na roční kolísání jezerní hladiny ve sledovaném období 2011 - 2014. Dílčím cílem práce bylo batymetrické zmapování lokalit. U lokality Hincové Oká se jedná o první zmapování batymetrie vůbec. Sledované lokality z pohledu hydrologického režimu a kolísání jezerní hladiny vykazují zajímavé odlišnosti od většiny tatranských jezer, jejichž hydrologický režim je řízen srážkovými úhrny. Roční kulminace hladiny největšího jezera Hincových Ok je posunuta do jarních měsíců, příčinou kulminace hladiny v tomto období je tající sněhová pokrývka. V případě, že se více následujících dní po sobě nevyskytovaly srážky, Skalnaté pleso často vysychá, a to i během letních měsíců, kdy hladiny většiny tatranských jezer dosahují svých maximálních hodnot. Letní vysychání je však jen krátkodobé. Kolísání hladiny Skalnatého plesa je velmi dynamické. Po výrazné srážkové události hladina velmi strmě stoupá, v extrémních případech rychlostí až 0,14 m/hod. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Vyhodnocení morfologie dna vodní nádrže pomocí dat z batymetrického měření
Jílek, David ; Menšík, Pavel (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Zanášení nádrží je jedním z aktuálních problémů v oblasti vodohospodářství. Pomocí moderní přístrojové techniky a batymetrického měření je možné zjistit současný stav morfologie dna nádrží a vymodelovat tzv. digitální modely reliéfu, resp. terénu. Tato práce se zaměřuje na vyhodnocení průběhu zanášení horní části vodního díla Nové Mlýny – horní od jeho uvedení do provozu v roce 1978 až po zaměření dna nádrže v roce 2018 pomocí posouzení změny objemu vody v nádrži. Součástí práce je i podrobný návod pro vyhodnocení v programech ArcGIS a Atlas DMT a ověření správnosti postupu. Pomocí uvedených programů jsou vymodelovány digitální modely terénu a vypočteny batygrafické křivky, které byly použity pro vyhodnocení změny objemu a následně míry zanesení nádrže. Celková ztráta objemu nádrže během čtyřiceti let provozu je odhadnuta na 500 tis. m3, což se rovná 28 % z celkového objemu nádrže. Z toho bylo zaneseno 300 tis. m3 za posledních deset let. Výsledky jsou součástí projektu ATCZ28 SEDECO - Sedimenty a ekosystémové služby ve vzájemném působení s povodněmi a suchem v pohraniční oblasti AT-CZ.
Zanášení vodního díla Újezd
Kebertová, Daniela ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Chalupová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zanášením vodních nádrží. V dubnu 2020 bylo provedeno v zájmové lokalitě VD Újezd první přesné a detailní batymetrické měření s využitím akustického průtokoměru ADCP RiverSurveyor M9. Předmětem měření bylo zjištění objemu nádrže po 39 letech od uvedení do provozu. Získaná data byla zpracována v programu ArcMap 10.7.1 a interpolována pomocí metody kriging. Na jejich základě byla vytvořena aktuální batymetrická mapa nádrže. Pro pochopení příčin zanášení byla provedena podrobná fyzickogeografická charakteristika povodí horního toku Bíliny, na které VD Újezd leží, a rešerše nádrže Újezd pojednávající o její historii, funkci a účelech. Toto povodí je značně antropogenně ovlivněno převaděči vody a těžební činností. Ukázalo se, že objem nádrže při ploše vodní hladiny rovné 117,20 ha činí 4718364 m3 a oproti hodnotě 4642640 m3 při ploše 120,75 ha uvedené v manipulačním řádu nádrže je větší o 1,63 %, což znamená, že objemy jsou srovnatelné, v podstatě nedochází k zásadnímu zanášení a nádrž se stala přirozeně funkčním samoudržitelným ekosystémem.
Zanášení vodního díla Kadaň
Kuchynková, Jindřiška ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Chalupová, Dagmar (oponent)
Nádrž Kadaň byla vybudována na řece Ohře v roce 1971 a spíše než o nádrž se jedná o prohloubené říční koryto. Stejně jako u jiných nádrží, i zde dochází k intenzivnímu zanášení. Tato bakalářská práce má za cíl zjistit současný stav a změnu, která proběhla za posledních 18 let a na základě získaných informací vytvořit batymetrickou mapu. Práce vychází z dat z roku 1984, 2000 a vlastního terénního mapování v roce 2018. Pro vlastní měření hloubek byl použit systém RiverSurveyor. Data byla zpracována v programech Microsoft Office Excel a ArcMap. K vytvoření batymetrické mapy byla použita interpolační metoda Kriging. Výsledky ukázaly, že oproti roku 2000 vzrostlo zanesení o 5%. K dnešnímu stavu je tedy nádrž zanesena ze 47 %, rozkládá se na ploše 545 941 m2 a její objem činí 1 385 862 m3 . Při napuštění v roce 1972 měla nádrž objem 2 620 000 m3 . Z těchto údajů plyne, že se zde za posledních 46 let vytvořilo 1 234 138 m3 sedimentů.
Kartografické a geoinformatické zhodnocení současných batymetrických map
Kučera, Michal ; Jaroš, Jakub (vedoucí práce) ; Žáková, Zuzana (oponent)
Kartografické a geoinformatické zhodnocení současných batymetrických map Abstrakt Práce se zabývá komplexním popisem postupů užívaných při tvorbě batymetrických map. V práci je prostor věnovaný různým metodám mapování břehové linie, dále jsou detailně popsány možnosti měření hloubek. V teoretické rovině je také prostor věnovaný popisu jednotlivých interpolačních metod, které lze aplikovat na naměřené bodové hodnoty hloubek. Následně je popsán princip fungování těchto metod v prostředí ArcGIS a je uvedena jejich použitelnost pro účely batymetrie. V další kapitole jsou popsány kartografické metody užívané v batymetrii a jsou navrženy a zhodnoceny možnosti, jak kombinací těchto metod docílit kvalitnějších kartografických výstupů. Mapy vytvořené těmito kombinacemi jsou součástí příloh. Klíčová slova: batymetrie, mapa, gis, kartografie, interpolace
Hydrologický režim vybraných jezer Vysokých Tater
Sankotová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Diplomová práce se zabývá morfometrickou analýzou a hydrologickým režimem Skalnatého plesa a Hincových Ok, se zaměřením na roční kolísání jezerní hladiny ve sledovaném období 2011 - 2014. Dílčím cílem práce bylo batymetrické zmapování lokalit. U lokality Hincové Oká se jedná o první zmapování batymetrie vůbec. Sledované lokality z pohledu hydrologického režimu a kolísání jezerní hladiny vykazují zajímavé odlišnosti od většiny tatranských jezer, jejichž hydrologický režim je řízen srážkovými úhrny. Roční kulminace hladiny největšího jezera Hincových Ok je posunuta do jarních měsíců, příčinou kulminace hladiny v tomto období je tající sněhová pokrývka. V případě, že se více následujících dní po sobě nevyskytovaly srážky, Skalnaté pleso často vysychá, a to i během letních měsíců, kdy hladiny většiny tatranských jezer dosahují svých maximálních hodnot. Letní vysychání je však jen krátkodobé. Kolísání hladiny Skalnatého plesa je velmi dynamické. Po výrazné srážkové události hladina velmi strmě stoupá, v extrémních případech rychlostí až 0,14 m/hod. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.